Jen tak...

22. února 2011 v 14:37 | Haňul |  Povídky
Ty žárlíš!
Ne, to není žárlení, to je něco jiného.
Ty žárlíš!
Ne, nežárlím. Bojím se, že zůstanu sama.
...
Bojím se toho, bojím se hrozně moc.
...
Už nevíš co říct?
Vážně si myslíš, že tu zůstaneš sama.
Sama možná ne. Nebudu tu s tebou.
Ale nebudeš sama...
Ale nebudu to já.
Proč? Protože odejdu?
Protože když odejdeš, pohřbím svoje city hluboko. Když budu plakat, budu plakat uvnitř, když budu krvácet budu krvácet uvnitř.
Měla bys mezi lidi.
Měla bych zůstat s tebou...
Měla by ses vrátit do reality.
Nemůžu.
Proč?
V realitě přestanu doufat, to já nechci. Nechci ztratit naději.
Nic neztratíš.
Já vím, všechno už jsem ztratila.
Upřeně jsem se dívala na stěnu a občas mi pohled sjel dolů na mokrý kapesník plný řasenky. Chtěla jsem, aby byl zas bílý. Aby ty černé flíčky zmizely. Aby slzy zázračně uschly. Abych měla na tváří úsměv. Mám dojem, že jsem už vybrečela všechny slzy, ale pořád se objevovaly, bylo jich víc a víc. Ale já je nechtěla. Chtěla jsem to změnit, chtěla jsem si tohle všechnou vzít s sebou. S sebou do reality. Chtěla jsem. Chtěla jsem strašně moc, ani to nebylo možné. Nebylo to možné v realitě. Ale i přes ty všechny věci co možné nebyli, jsem chtěla dál. Protože to vyrostolo v naději a ta se změnila v tichou myšlenku. A ta se změnila v tiché slovo. A to rostlo..a bylo hlasitější. Dobře, nebylo. Nebylo. Zůstávalo jako tichá myšlenka a já ho nedokázala pochopit. 
Na inteligetní výplody není čas, není čas, není čas :P Sou to samý testy, testy, testy a když nejsou testy, tak Haňulka dělá debila, stává se spoluautorem další povídky, postavou v další povídce, přestavuje pokoj a další věci, který vás nezajímají a jestli jo, tak máte smůlu, protože je to tajný, je to tajný, je to tajný a dozvíte se to až prase bude kokrhat, kohout štěkat a já chrochtat :P Pardon, až prase bude kokrhat, kohout štěkat a Čerťulka* chrochtat :)

* moje číča ♥

She<3//©littleperfect.blog.cz
To je prostě dáma :P (naše víkendění)
She<3//©littleperfect.blog.cz
Dneska po ránu ;P Tohle stvoření mě zalehlo :) Ano, to pod tou peřinou sem já O:)


V tomto článku můžete najít věci, které vám budou připomínat Oskara Schella z Příšerně nahlas a k nevíře blízko, část textu The Call a Jáchyme, hoď ho do stroje...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tulenatko-o tulenatko-o | Web | 22. února 2011 v 14:47 | Reagovat

Jéééé úžasné čičinky =)!!

2 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 22. února 2011 v 16:21 | Reagovat

blažená Blažena, Blažená až je z ní blažena.. :-)

3 Elis Elis | 22. února 2011 v 19:27 | Reagovat

jůůů čerťa, je to kočka! (sluší jí to) :D

4 tulenatko-o tulenatko-o | Web | 22. února 2011 v 19:32 | Reagovat

jo no blog.blog.cz By se měl trošičku ehm..Zmírnit =D :-?

5 LucííQ x) *SB* LucííQ x) *SB* | Web | 22. února 2011 v 20:45 | Reagovat

Nádhernej článek ;) A ta kočička je hezkáá :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Za fotku v záhlaví děkuji Andrejce, okraje nám od enjoyyy.blog.cz
U obrázků se snažím uvádět zdroj, ale někdy už nemám přímý odkaz... Většina obrázků je weheartit.com, deviantart.com nebo ode mě.

Díky za návštěvu, doufám, že se ke mě zase vrátíš :) Za komentáře bývám ještě radši :)