Srpen 2012

třicátého

30. srpna 2012 v 20:26 | Haňul |  Daily portrait
A tak se občas stává, že se ze soutředění vracíte dřív, protože půlka lidí, jako správní šermíří hází šavli (a nebrání jim v tom ani fakt, že sou to fotbalisti nebo lukostřelci). Vy nepatříte k těm, co skončí s hlavou v míse a proto je vám blbě dvakrát tak dlouho. Obrečíte odjezd a zařeknete se, že pojedete pouze na to soustřední, co bylo loni a budete si vařit sami. Pro jistotu, protože to, že se nejhorší případy vezli záhrankou do nemocnice, pak přijela hygiena. Bylo kvůli jídlu, nikdo to teda neřek oficiálně, ale vim to. Když přídete a řeknete, že je vám špatně a jako odpověď dostanete: "A nejsi těhotná?", když vám na dámskejch záchodech otevře chlap, kterej tam, ale vůbec nemá, co dělat, pak si říkáte, že ste se odnaučovali mluvit sprostě úplně zbytečně.
Špatných zpráv není nikdy dost a mě se vážně nechce do školy, nechce se mi do prváku. Vlastně se toho trochu bojim, pak taneční a navíc jsem za ty dva měsíce nestihla všechno. Padla mi brigáda, ráda bych ještě něco málo zažila, vyspala se.. Dokážu si představit, že bych takhle žila :D Naučila se skvěle vařit, poctivě bych blogovala, dělala si wishlisty, chodia fotit, naučila se tančit a možná bych pak netrávila "diskotéky" všude jinde než na parketě, i když je to vlastně hrozně fajn. Jasně, možná by to bylo po čase nuda, ale byla bych schopná se i naučit doma. Nikdo by nelepil papíry na zeď zvějkačkou, když by došla izolepa, neměla bych školní výlety, ale.. Nemůžeme tu školu zrušit? Jenom na půl roku, fakt!

prostě jí mam ráda, hrozně

close your eyes and count to three

20. srpna 2012 v 1:53 | Haňul |  Daily portrait


"Mluvim o něm pořád, co?" "Jo." "Promiň. Já nechci..ale prostě. Nejde to. Nemůžu na něj přestat myslet. V sexu ve městě říkali, že na to, aby ses z toho dostala potřebuješ polovinu času, kolik si s tim druhym strávila."
***
Byly jednou dvě kamarádky. A jedna z nich si našla kluka. Ti dva se po čase rozešli, ne, že by to bylo něco neobvyklého. On začal chodit s její kamarádkou, to se taky stává. A tak končí přátelství. Pamatuju si oslavu mojí kamarádky, byli tam všichni tři. Holky si to mezi sebou možná urovnaly, ale to napětí mezi bývalým párem tam cítili všichni. Málem se tam pohádali. Nekřičeli na sebe, ale každému slovu dávali důraz a ten jejich rozhovor, i když byl hrozně krátký, trval hrozně dlouho, stejně jako ticho, které bylo po něm.
***
"Potřebuju prázdniny aspoň o měsíc delší." "Jo. Už zase všechny vidim prvního září." "Nejtrapnější to bude s Matějem. Přídem, budem se na sebe dívat jak debilové a neřeknem si ani ahoj." "Přesně. Co si vezmeš na sebe?" "Netušim, mam prázdniny, nechci myslet na školu, i když sou to hadry. Dem na Fashion days?"

Aneb jeden z posledních dnů a jeden ze dnů pár měsíců zpátky. A povídky mi nějak nejednou, už pěkně dlouho. Budeme tomu říkat tvůrčí krize :)

incredibly close

14. srpna 2012 v 0:04 | Haňul |  Daily portrait
A tak se občas stává, že jedete na rodinnou dovolenou, i když nechcete. Že jdete na diskotéku (s trochou fantazie se tomu tak vážně dalo říkat), i když se jí vždycky snažíte vyhnout a že kluk, co pro vás přišel při ploužáku je z vašeho města. Měla jsem nejlepší automatovej čaj za 4 koruny, bílou čokoládu za 6, AriZona čaj a bubble tea. Byla jsem v Lushi, dostala k svátku Vogue..a vlastně si to i docela užila :)

Potřebovala bych ještě jeden měsíc prázdnin navíc. Srovnat si to, znova se vyspat a ještě si je chvilku užít. Příde mi, že dva měsíce jsou na to všechno moc, hrozně moc málo.


P.S. Mam rozepsaný dvě povídky, možná tři, nemůžu se dokopat k tomu, je dopsat. Já jenom, aby to nevypadlo, že nepíšu vůbec nic :D

tuesday

3. srpna 2012 v 22:54 | Haňul |  Daily portrait

Zpátky z chaty, bylo to fajn. Teď, ještě před rodinnou dovolenou zpátky k mojí prázdninové rutinně - sledování Sexu ve městě (a dalších seriálů, co se stahují pomalejš). Je to fakt smutný oproti tomu, že loňské prázdniny jsem prorandila. Nedavno sem místo jednoho šla ven s kamarádkou. Je to starší sestra mojí bývaké spolužačky. To bylo tak. Měla jsem ve třídě kamarádku, odešla jsem na gympl a pak jsem se před další kamarády potkala s její starší sestrou. A skončilo to tak, že jsme vyrazili na Lipsmackery a naplánovaly si výlet do Prahy (je to fajn mít kamarády přes osmnáct a s řidičákem).
Místo Brutusu jsem jela k babičce a vrátila jsem se s tunou borůvek. Napsala jednu krátkou malou povídku a pátram po zelenym čaji.


aneb T-mobile úterky

Za fotku v záhlaví děkuji Andrejce, okraje nám od enjoyyy.blog.cz
U obrázků se snažím uvádět zdroj, ale někdy už nemám přímý odkaz... Většina obrázků je weheartit.com, deviantart.com nebo ode mě.

Díky za návštěvu, doufám, že se ke mě zase vrátíš :) Za komentáře bývám ještě radši :)